fbpx

Umělá inteligence a právo

aneb Autonomní systémy a jejich budoucnost

Vzhledem k tomu, že technický pokrok jde mílovými kroky kupředu, tak začínají vznikat i odvětví, která bychom před několika desítky let bez váhání zařadili do sekce sci-fi. Příkladem budiž dnes velice aktuální oblast autonomních systémů (umělé inteligence), kde se nejčastěji skloňuje kategorie autonomních vozidel. Spousta nadnárodních korporací investuje značné prostředky do rozvoje těchto autonomních systémů ve snaze vytvořit novou síť dopravní infrastruktury bez nutnosti lidské složky. Co je to ovšem takzvaný autonomní systém potažmo autonomní vozidla? Jaké předpoklady musí být splněny, aby mohly být uplatněny v současném světě? Jaké důsledky z těchto systémů plynou?

Autonomní systém je takový systém, který plní účel, pro který byl naprogramován, aniž by bylo zapotřebí lidského zásahu. V blízké budoucnosti se ovšem dočkáme autonomních systémů, které budou plně soběstačné a budou disponovat vlastní „umělou“ inteligencí, díky níž budou moci vyhodnocovat důsledky svých činností a samostatně reagovat. Významným autonomním systémem, který bude podle všeho v budoucnu hojně užíván, je např. autonomní vozidlo. Autonomní vozidlo je motorové vozidlo, které ke svému provozu nepotřebuje řidiče a orientuje se zcela za pomoci počítačových systémů, které detekují okolí vozidla a určují jeho trasu.

Společně s rozvojem tohoto odvětví jde ruku v ruce problematika odpovědnosti. Oblast odpovědnosti je jedním z hlavních důvodů, proč vývoj těchto systémů nejde tak rychle kupředu jako jiné obory. Představme si, že by autonomní vozidlo zapříčinilo nějakou nehodu a potažmo škodu. Kdo za ní bude odpovědný? Jednou z charakteristik umělé inteligence totiž je, že si sama generuje svůj vlastní kód a zpětně není v lidských silách tento kód rozklíčovat – tedy zjistit proč se systém zachoval tak, jak se zachoval. Autonomní systém bude rovněž zpravidla zpracovávat řadu dat poskytovaných různými subjekty – např. autonomní vozidlo bude zpracovávat data o aktuálním počasí, data o aktuální dopravní situaci, data od okolních vozidel a mnoho dalších. Tyto jednotlivé druhy dat budou do autonomního systému dodávány různými subjekty (vlastníky těchto dat či zařízení). Vypadá to tedy, že bude prakticky nemožné se zpětně dopátrat skutečné příčiny škodné události. Zákonodárné instituce tudíž nečeká jednoduchý úkol. Současná legislativa na tuto problematiku není dostatečně připravena. Pokud by v současnosti došlo ke způsobení škody autonomním systémem, bylo by patrně zapotřebí postupovat analogicky dle pravidel odpovědnosti za škodu upravených zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, zejména pak dle ust. § 2937 občanského zákoníku týkající se odpovědnosti za škodu způsobenou věcí nebo provozní činností dle § 2924 občanského zákoníku.

První impuls, který by mohl vést k vytvoření právních předpisů v této oblasti na evropské úrovni, provedl Evropský parlament, když přijal usnesení, kterým vyzval Evropskou komisi k vytvoření občanskoprávních pravidel pro robotiku.1 Je důležité zmínit, že toto usnesení má pouze doporučující charakter, a není tak závazné. Je však pravděpodobné, že právní regulace týkající se autonomních systémů a robotiky bude upravena na úrovni EU prostřednictvím nařízení, které bude přímo závazné pro všechny subjekty v EU. Diskutovanou možností úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou autonomním systémem je vytvoření speciálního kompenzačního fondu k pokrytí vzniklých škod, a tedy i omezení odpovědnosti subjektů podílejících se na provozu autonomních systémů. Systém by také mohl fungovat obdobně jako stávající povinné ručení u motorových vozidel podílejících se na provozu autonomních systémů. Systém by také mohl fungovat obdobně jako stávající povinné ručení u motorových vozidel.

V současné době jsou nejvíce pokrokovými zeměmi v této oblasti jednoznačně Německo společně s USA. V USA byl přijat dokument, který povoluje provoz autonomních vozů na všech komunikacích. Zajímavostí je to, že tento dokument (AV 3.0) umožňuje, aby takovéto vozidla, nemusela mít například zpětná zrcátka. V Německu přijali zákon, který taktéž povoluje provoz autonomních vozidel na komunikacích, za předpokladu, že v automobilu bude po celou dobu sedět na místě řidiče člověk, který bude moci v případě potřeby zasáhnout a převzít řízení. Zajímavostí je také řešení odpovědnosti při způsobené nehodě. Pokud bude automobil v ručním řízení (auto ovládá člověk), tak řidič ponese plnou odpovědnost za škodu. Pokud ovšem bude nehoda způsobena v automatizovaném řízení, tak odpovědnost přebírá výrobce.

Autonomní vozidla jsou jednoznačně budoucností dopravy. Spolu s pokrokem v této oblasti jde ruku v ruce také pokrok, respektive úprava právních předpisů. Právní rámec je totiž v mnoha zemích tou hlavní překážkou pro investování a plné testování těchto vozů.


1 Usnesením ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku (2015/2103(INL)), kterým vyzval Evropskou komisi k předložení občanskoprávních pravidel pro robotiku.

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů ze smlouvy o poskytování právních služeb je příslušná Česká advokátní komora se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, www.cak.cz.

© 2019 by IMCerny