Již od 1.1.2014 je součástí českého právního řádu institut svěřenského fondu. V současné době se počet registrovaných svěřenských fondů blíží již dvěma tisícům a každý měsíc jich přibývá několik desítek. Vzhledem k růstu jejich obliby lze očekávat, že se jejich počet časem znásobí a dostane se na úroveň západních zemí. Institutu svěřenského fondu není třeba se obávat, naopak jde o velmi praktickou cestu, jak ochránit svůj majetek.

Co je svěřenský fond?

Stručně řečeno svěřenský fond je samostatný soubor majetku, který zakladatel vyčlení ze svého vlastnictví. Specifické je, že takový vyčleněný soubor majetku nemá žádného nového formálního vlastníka, ale jen správce, který – byť není vlastníkem – je jako jediný oprávněn k majetku vykonávat vlastnická práva. Do svěřenského fondu mohou být včleněny věci movité, nemovité či např. celé s.r.o. Např. u nemovitostí zapsaných v katastru nemovitosti, které jsou součástí svěřenského fondu, je namísto vlastníka pouze zapsán správce s poznámkou, že je svěřenským správcem.

Zakladatel určí základní fungování fondu, tedy kdo může využívat majetek fondu, komu náleží výnosy (např. výnosy z pronájmu nemovitostí ve fondu), popř. kdo, kdy a za jakých okolností obdrží majetek z fondu, tedy kdo bude tzv. obmyšleným (beneficitentem). Zakladatel určí též osobu správce. Tato rozhodnutí může zakladatel později měnit.

Podstatné je, že tímto tzv. obmyšleným, tedy komu má být plněno, může být sám zakladatel, či kdokoliv z jeho rodiny, apod. a zároveň při splnění dalších podmínek zakladatel může být správcem svěřenského fondu, tedy může i nadále rozhodovat o správě a nakládání s majetkem. Tedy zakladatel je schopen si udržet kontrolu nad majetkem.

Jelikož vše probíhá v zákonném rámci, fungování svěřenského fondu je bezpečné a netřeba se obávat ztráty majetku tím, že se vyčlení do svěřenského fondu.

K čemu je svěřenský fond dobrý?

Svěřenský fond může být založen k různým účelům, k veřejně prospěšným či soukromým. V praxi se však setkáváme nejčastěji se dvěma hlavními důvody, proč k nám klienti přicházejí svěřenský fond založit:

a) Ochrana majetku před vnějšími ekonomickými riziky

Jelikož majetek vyčleněný do svěřenského fondu již formálně není majetkem zakladatele, nemůže být takto vyčleněný majetek např. předmětem exekuce vedené na zakladatele. Zakladatel však může být i nadále uživatelem tohoto majetku (např. byt, dům, chalupa, automobil) a hlavně může určovat pravidla tohoto užívání. Majetek zůstane zachován do budoucna pro potomky.

Z tohoto důvodu zakládají svěřenský fond nejčastěji podnikatelé, kteří chtějí ochránit svůj majetek a majetek své rodiny před možnými budoucími riziky podnikání.

b) Řešení budoucího dědictví

Majetek vyčleněný do svěřenského fondu již nemůže být předmětem dědictví, smrt zakladatele nemá na existenci svěřenského fondu vliv. Zakladatel může dle svého rozhodnutí určit pravidla pro vyplácení z fondu pro dobu po své smrti, např. kdo bude tzv. obmyšleným a komu majetek připadne.

Lze se tedy vyhnout komplikacím při dědickém řízení (hádky pozůstalých) a zejména je možné touto cestou rovnou vyloučit z dědění potomka (dle zákona tzv. nepominutelného dědice), u kterého si zakladatel dědění nepřeje z různých důvodů, např. potomek je v exekuci či mu exekuce hrozí, duševní nemoc potomka, rizikové závislosti potomka, apod. Není tedy třeba pořizovat závěť, jejíž platnost může být napadena (a kterou nelze vyloučit z dědění nepominutelného dědice), resp. není nutno činit úkon vydědění, pro jehož platnost by musely být splněny přísné zákonné požadavky.

Z tohoto důvodu zakládají svěřenský fond nejčastěji lidé s majetkem (nemusí být nijak velký), kteří chtějí rozhodnout o svém majetku pro případ své smrti zcela svobodně, bez omezení plynoucích z dědického práva, a hlavně bez rizika komplikací v dědickém řízení.