fbpx
Empty sea and beach background

Zrušený zájezd, let či pobyt

Jako většina z nás jste si určitě i Vy plánovali letní dovolenou, ať už v zahraničí nebo v tuzemsku, nicméně kvůli pandemii onemocnění COVID-19 došlo k rušení těchto zájezdů a letů. Je možné získat Vaše peníze zpět? Na co máte v takovéto situaci nárok?

Vzhledem k tomu, že pandemie koronaviru propukla de facto v celé Evropě, tak zde nastal problém s uskutečněním jednotlivých zahraničních zájezdů. Cestovní kanceláře, potažmo všichni pořadatelé zájezdů, se rozhodli tuto situaci řešit různými způsoby. Někteří z nich začali nabízet vouchery na jiný termín zájezdu, nicméně mnoho z nich se snažilo zájezd stornovat bez možnosti vrácení peněz. Nejasnostem v tom, na co mají jednotliví zákazníci nárok, učinil přítrž až zákon č. 185/2020 Sb., přezdívaný lex voucher. Tento zákon je účinný již od konce dubna a stanovuje jednotlivé nároky zákazníků při zrušení zájezdu. Na co máte tedy nárok?

Stěžejním bodem tohoto zákona, jak již napovídá jeho označení, je vydávání náhradních poukazů (voucherů). Pokud měl být zájezd uskutečněn od 20. února do 31. srpna 2020, tak má pořadatel zájezdu možnost vystavit zákazníkovi poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých uhrazených plateb. Je možné tento poukaz odmítnout? Ano, nicméně ho může odmítnout pouze:

 

  • držitel průkazu osoby se zdravotním postižením,
  • osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání,
  • osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou,
  • osoba starší 65 let nebo osamělý rodič pečující o nezaopatřené dítě

 

Jestliže nespadáte do žádné z těchto kategorií, tak bohužel poukaz odmítnout nemůžete. Nárok na vrácení peněz za uhrazený zájezd Vám (pokud nespadáte do žádné z výše uvedených kategorií) vznikne pouze tehdy, pokud vystavený poukaz nevyužijte do 31. sprna 2021. Po tomto datu je možné požadovat po pořadateli vrácení uhrazené částky za zájezd, a to do 14 dnů.

Co se týče vrácení peněz při zrušení letu, tak zde je situace poněkud odlišná. Pokud byl Váš let zrušen v souvislosti s mimořádnými okolnostmi způsobenými onemocněním COVID-19 nebo doprovodnými epidemiologickými opatřeními, mohou cestující žádat o vrácení ceny letenky, případně namísto něj o přesměrování na náhradní spoj v závislosti na dostupnosti míst a možnosti vstupu na území jednotlivých států. Na rozdíl od zrušených zájezdů Vám zde letecké společnosti nemohou „vnutit“ poukazy, jelikož výše zmíněný zákon na ně nedopadá. Poukazy mohou vystavit jen za předpokladu, že s nimi bude zákazník souhlasit, což zákazníka staví do mnohem lepší pozice, kdy si on sám může vybrat formu kompenzace za zrušený let. Je důležité zmínit, že letecké společnosti jsou žádostmi o vrácení peněz zahlceny a mnohé z nich řeší nemalé finanční potíže způsobené pandemií COVID-19. V praxi to může znamenat zdlouhavé čekání, než se Vám peníze vrátí.

Jiná situace je ohledně samostatně zakoupeného ubytování v ČR. Od 16. 3. 2020 do 24. 5. 2020 bylo zakázáno tyto ubytovací služby poskytovat. Pokud jste tedy měly zakoupené ubytování v tomto termínu, tak jste mohly od smlouvy odstoupit bez nutnosti uhrazení storno poplatků. Uhrazené peníze Vám v tomto případě musí poskytovatel ubytování vrátit. Pokud jste ovšem měli zakoupen pobyt v jiný než výše uvedený termín, tak se zde uplatní standardní podmínky pro zrušení rezervace, tedy včetně nutnosti úhrady storno poplatků.

Dalším problémem výše zmíněného zákona je to, že nárok na poukaz, případně vrácení peněz za zrušený zájezd, nemá ten, kdo od smlouvy s poukazem na šíření koronaviru v cílové destinaci zájezdu odstoupil příliš brzy (například již v únoru, dokud ještě nebyla zavedena ochranná opatření). Spory o vrácení peněz i těmto zákazníkům budou muset vyřešit bohužel až soudy, které by ovšem, s odkazem na generální prevenční povinnost stanovenou v § 2900 OZ, mohly rozhodnout ve prospěch těchto zákazníků.

Závěrem je nutné dodat, že zákonem lex voucher se začala zabývat Evropská komise, která tvrdí, že je v rozporu s unijním právem, jelikož dle komise by mělo být zachováno právo zákazníka na vrácení peněz při zrušení zájezdu.

101994-OM0XMB-226 (2)

Náhrada škody od státu v souvislosti s opatřeními proti koronaviru

Dne 12. března 2020 byl usnesením vlády vyhlášen nouzový stav. Od tohoto dne bylo přijato nespočet opatření, která slouží k zastavení šíření nákazy koronavirem. Jedním ze zásadních opatření, které vláda ČR přijala, bylo jednoznačně uzavření obchodů, provozoven, podniků či prodejen fyzických podnikajících osob případně právnických osob, s jednotlivými výjimkami stanovenými v nařízení. Společně s omezením pohybu osob v ČR jdou ruku v ruce problémy ať již malých či velkých podnikatelů, kterým vznikají nemalé škody způsobenými těmito opatřeními. Mnoho zaměstnavatelů aktuálně řeší vyplácení mezd svým zaměstnancům, případně splatnost svých pohledávek vůči dodavatelům či jiným osobám. Co se týče vyplácení mezd zaměstnancům, tak pro tento případ vláda vytvořila program Antivirus. Bližší specifikace o tom, kdo tento program může využít a v jaké míře je blíže specifikováno na obrázku níže.

Velice zajímavým tématem probíraným odbornou veřejností je ovšem náhrada škody dle zákona č. 240/2000 Sb. krizový zákon (dále jen „KZ“). Toto téma se stalo ve společnosti velice probíráno, jelikož vláda od 12. 3. 2020 vydávala opatření na základě KZ, nicméně od 24. 3. 2020 byla opatření přijata na základě zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „ZoOVZ“). Jedním z hlavních problémů na tomto postupu je ten, že v ZoOVZ není ustanovení týkající se náhrady škody.  Toto jednání vyvolalo ve odborné společnosti diskuzi a bylo podáno několik správních žalob. Stěžejním se stalo rozhodnutí Městského soudu v Praze, který s účinností k 27. dubnu zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví týkajících se omezení volného pohybu a maloobchodního prodeje. Vláda tak opět přistoupila k přijetí opatření na základě KZ a opět se tedy dostáváme k náhradě škody specifikované v § 36 takto:

„Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám“. Fyzické či právnické osobě tedy vzniká nárok na náhradu škody, který může písemně uplatnit u příslušného krizového řízení (vláda ČR případně orgán zmocněný k vyřizování těchto nároků). Je také důležité zmínit, že tento nárok je třeba uplatnit do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli, případně do 5 let od vzniku škody.

K tomu, aby byl nárok na náhradu řádně uplatněn, tak musí být podán písemně a musí mít zejména náležitosti jako: Označení žadatele, respektive poškozeného; Vyčíslení škody; Důvody vzniku nároku na náhradu škody; Důkazy prokazující příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a krizovými opatřeními, důkazy prokazující uplatnění nároku včas; Podpis a datum

Jako důkazní prostředky mohou posloužit zejména účetní záznamy, dodavatelské smlouvy, fotografie, výpisy z účtu či jiné. Je zde nutné prokázat zejména příčinnou souvislost mezi zavedenými opatřeními a vzniklou škodou. Daná opatření byla v minulosti používána v souvislosti s povodněmi, nicméně v mnohem menší míře než dnes, a tak je velice obtížné předjímat, do jaké výše nároku bude poškozený úspěšný například v souvislosti s ušlým ziskem.

To s jakou úspěšností budou jednotliví žadatelé o náhradu škody úspěšní je možné jen polemizovat. Je ovšem jisté, že tito žadatelé budou muset prokázat příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a krizovými opatřeními. Prokázání této skutečnosti bude pro žadatele zřejmě to nejobtížnější

Víme, že daná situace není lehká zejména pro podnikatele, a proto v případě jakýchkoliv problémů se neváhejte obrátit na naši advokátní kancelář, kde Vám pomůžeme nastalou situaci zvládnout co nejlépe.

blue-and-gray-concrete-house-with-attic-during-twilight-186077_optimized-min

Zrušení předkupního práva

Předkupní právo se objevovalo v našem právnímu řádu již od nepaměti. S nástupem Nového občanského zákoníku roku 2014 bylo ovšem toto právo značně zredukováno a platilo jen v některých případech. To vyvolalo ve společnosti diskuzi, která nakonec roku 2018, vyústila ve znovuobnovení předkupního práva. Tato novelizace ovšem přinesla více škody než užitku, a tak se opět začalo uvažovat o úpravě tohoto institutu. Od 1. 7. 2020 vstoupí v účinnost novelizace tohoto institutu s velmi zásadními změnami. Jaké to jsou?

Nové znění § 1124 Občanského zákoníku zní:

(1) Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

(2) Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.

Tyto změny zjednodušeně znamenají to, že předkupní právo de facto přestane existovat, tedy až na jednu výjimku. Touto výjimkou je dědictví. Pokud byste nemovitost zdědili, budete mít tuto povinnost ještě 6 měsíců po nabytí dědictví, tedy jen za předpokladu, že zde bude osoba s předkupním právem. Po uplynutí této lhůty budete moci volně nakládat s nabytou movitostí či nemovitostí.

Pokud tedy například vlastníte či koupíte podíl na nemovitosti a chcete ho prodat, tak již nemáte povinnost nabídnout předkupní právo spoluvlastníkovi nemovitosti. Tato zákonná úprava přinese do praxe zjednodušení zejména při prodeji podílů na pozemcích, které mají nízkou hodnotu a náklady na dodržení předkupního práva jsou často vyšší než samotná cena nemovitosti.

Další zjednodušení nastane v prodeji bytů, ke kterým náleží garážové stání, sklepy či předzahrádky. Tyto části se totiž převádí jako podíly s bytovými nebo nebytovými jednotkami a dle současné úpravy vzniká prodejci povinnost tento podíl nabídnout ostatním spoluvlastníkům. To je ovšem velice zdlouhavé a nákladné, jelikož těchto spoluvlastníků je mnohdy několik desítek. Novelizace tuto povinnost ruší a pro praxi to tedy přinese značné zjednodušení a urychlení.

club-2492013_1920

Vliv stavu nouze na trestnost činů

Stav nouze nemá dopady a vliv pouze na ekonomiku státu a jejich občanů anebo na jejich zdraví, ale i na trestnost činů, spáchaných v době jeho trvání.

Nouzový stav, vyhlášený usnesením Vlády ČR ze dne 12.3.2020, č. 69 /2020 Sb., je krizovou situací podle § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů. Dopustí-li se pachatel trestného činu v době jeho trvání, je mu tak možno přičítat přitěžující okolnost podle § 42 písm. j) trestního zákoníku.

Současně je nutné stávající pandemii koronaviru, způsobujícího onemocnění COVID-19, považovat za jinou událost ohrožující zdraví nebo život lidí, ve smyslu kvalifikovaných skutkových podstat podle:

§ 152 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku – šíření nakažlivé nemoci

§ 153 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku – šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti

§ 156 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku – ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty

§ 157 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku – ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti

§ 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku – krádež

§ 206 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku – zpronevěra

§ 209 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku – podvod

§ 218 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku – lichva

§ 357 odst. 4 písm. a) trestního zákoníku – šíření poplašné zprávy

V praxi to znamená, že pokud například pachatel ukradne mobil v hodnotě 6.000,-Kč, a za normálních okolností by byl posuzován jeho skutek v odst. 1 písm. a) § 205 trestního zákona a byl ohrožen trestem 0-2 roky odnětí svobody, zákazem činnosti nebo propadnutím věci, bude po dobu trvání pandemie jeho skutek posuzován bez ohledu na hodnotu věci v odst. 4 písm. b) § 205 trestního zákona a ohrožen bude zvýšenou trestní sazbou 2-8 let odnětí svobody.

S ohledem na zásadu formálního pojetí trestného činu (§ 13 odst. 1 trestního zákoníku) je nutno vždy uvedené trestné činy, spáchané v době trvání pandemie, takto právně kvalifikovat.

Při ukládání trestů budou soudy zvažovat, zda pachatel těžil z toho, že trestný čin spáchal během trvající pandemie či zda mu tato okolnost spáchání trestného činu usnadnila, tedy zda jednání pachatele zvyšuje konkrétní škodlivost činu pro společnost či nikoli (např. vloupání do obchodu, uzavřeného v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem; vylákání finančních prostředků pod záminkou dodání zdravotnického materiálu, apod.)

virus-4835301_1920

Bezúročný úvěr pro podnikatele zasažené koronavirem

V současné době, kdy je vládou nařízený nouzový stav a je omezen pohyb osob na území ČR, přichází také ruku v ruce komplikace hlavně pro malé a střední podnikatele v souvislosti s placením svých pohledávek. Českomoravská záruční a rozvojová banka jako jedna z prvních začíná poskytovat bezúročný úvěr pro podnikatele, jejichž podnikání je zasaženo koronavirem a vznikají jim díky tomu nemalé problémy. Níže popisujeme situace, kdy jakožto podnikatel máte na tento úvěr nárok a jak o něj zažádat.

            V prvé řadě je nutno říct, že tento úvěr je určen pro malé a střední podnikatele, tzn. že podnikatelé, jejichž součet zaměstnanců přesahuje 250, případně jejich tržby a aktiva přesáhnou určitou mez, nemají na tento úvěr nárok. V každém případě je i pro tyto podnikatele možnost konzultovat s ČMZRB individuálně jejich možnosti.

            O tento úvěr tedy může zažádat podnikatel, který prokáže, že mu vznikla újma v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru, přičemž výše úvěru se bude od této újmy odvíjet. Tímto úvěrem je možno uhradit tzv. způsobilé výdaje, včetně možnosti vyplatit mzdy zaměstnancům, a to jak bezhotovostně, tak i hotovostně (nutno si uschovat příjmový doklad). Dále je nutné si uschovat všechny doklady, kterými se prokáže, že dané způsobilé výdaje byly uhrazeny tímto úvěrem (může se jednat o výpis z účtu, příjmový doklad atd.) pro případnou následnou kontrolu. Tento úvěr bude čerpán na bankovní účet žadatele po podpisu úvěrové smlouvy s ČMZRB.

            Co se týče splatnosti, tak u tohoto úvěru je možná splatnost až 2 roky. Také je zde možnost odložení splátek až na 12 měsíců. Je nutné říci, že u každého žadatele to bude na individuální domluvě s ČMZRB.

            O úvěr je možné požádat prostřednictvím žádosti, která je dostupná na https://www.cmzrb.cz/podnikatele/uvery/uver-covid/ v sekci přílohy. V sekci přílohy také najdete přesný návod, jak žádost vyplnit, co přesně je nutné prokázat, a zároveň jak žádost podat. Daná žádost se podává elektronicky včetně příloh prostřednictvím e-podatelny dostupné zde: https://e-podatelna.cmzrb.cz/

fond_2mensi (1)

Svěřenecké fondy

Již od 1.1.2014 je součástí českého právního řádu institut svěřenského fondu. V současné době se počet registrovaných svěřenských fondů blíží již dvěma tisícům a každý měsíc jich přibývá několik desítek. Vzhledem k růstu jejich obliby lze očekávat, že se jejich počet časem znásobí a dostane se na úroveň západních zemí. Institutu svěřenského fondu není třeba se obávat, naopak jde o velmi praktickou cestu, jak ochránit svůj majetek.

Co je svěřenský fond?

Stručně řečeno svěřenský fond je samostatný soubor majetku, který zakladatel vyčlení ze svého vlastnictví. Specifické je, že takový vyčleněný soubor majetku nemá žádného nového formálního vlastníka, ale jen správce, který – byť není vlastníkem – je jako jediný oprávněn k majetku vykonávat vlastnická práva. Do svěřenského fondu mohou být včleněny věci movité, nemovité či např. celé s.r.o. Např. u nemovitostí zapsaných v katastru nemovitosti, které jsou součástí svěřenského fondu, je namísto vlastníka pouze zapsán správce s poznámkou, že je svěřenským správcem.

Zakladatel určí základní fungování fondu, tedy kdo může využívat majetek fondu, komu náleží výnosy (např. výnosy z pronájmu nemovitostí ve fondu), popř. kdo, kdy a za jakých okolností obdrží majetek z fondu, tedy kdo bude tzv. obmyšleným (beneficitentem). Zakladatel určí též osobu správce. Tato rozhodnutí může zakladatel později měnit.

Podstatné je, že tímto tzv. obmyšleným, tedy komu má být plněno, může být sám zakladatel, či kdokoliv z jeho rodiny, apod. a zároveň při splnění dalších podmínek zakladatel může být správcem svěřenského fondu, tedy může i nadále rozhodovat o správě a nakládání s majetkem. Tedy zakladatel je schopen si udržet kontrolu nad majetkem.

Jelikož vše probíhá v zákonném rámci, fungování svěřenského fondu je bezpečné a netřeba se obávat ztráty majetku tím, že se vyčlení do svěřenského fondu.

K čemu je svěřenský fond dobrý?

Svěřenský fond může být založen k různým účelům, k veřejně prospěšným či soukromým. V praxi se však setkáváme nejčastěji se dvěma hlavními důvody, proč k nám klienti přicházejí svěřenský fond založit:

a) Ochrana majetku před vnějšími ekonomickými riziky

Jelikož majetek vyčleněný do svěřenského fondu již formálně není majetkem zakladatele, nemůže být takto vyčleněný majetek např. předmětem exekuce vedené na zakladatele. Zakladatel však může být i nadále uživatelem tohoto majetku (např. byt, dům, chalupa, automobil) a hlavně může určovat pravidla tohoto užívání. Majetek zůstane zachován do budoucna pro potomky.

Z tohoto důvodu zakládají svěřenský fond nejčastěji podnikatelé, kteří chtějí ochránit svůj majetek a majetek své rodiny před možnými budoucími riziky podnikání.

b) Řešení budoucího dědictví

Majetek vyčleněný do svěřenského fondu již nemůže být předmětem dědictví, smrt zakladatele nemá na existenci svěřenského fondu vliv. Zakladatel může dle svého rozhodnutí určit pravidla pro vyplácení z fondu pro dobu po své smrti, např. kdo bude tzv. obmyšleným a komu majetek připadne.

Lze se tedy vyhnout komplikacím při dědickém řízení (hádky pozůstalých) a zejména je možné touto cestou rovnou vyloučit z dědění potomka (dle zákona tzv. nepominutelného dědice), u kterého si zakladatel dědění nepřeje z různých důvodů, např. potomek je v exekuci či mu exekuce hrozí, duševní nemoc potomka, rizikové závislosti potomka, apod. Není tedy třeba pořizovat závěť, jejíž platnost může být napadena (a kterou nelze vyloučit z dědění nepominutelného dědice), resp. není nutno činit úkon vydědění, pro jehož platnost by musely být splněny přísné zákonné požadavky.

Z tohoto důvodu zakládají svěřenský fond nejčastěji lidé s majetkem (nemusí být nijak velký), kteří chtějí rozhodnout o svém majetku pro případ své smrti zcela svobodně, bez omezení plynoucích z dědického práva, a hlavně bez rizika komplikací v dědickém řízení.

likvidace_1

Zrychlení likvidace společností

V červenci 2019 byla schválena novela nařízení o Obchodním věstníku, která vstupuje v platnost v srpnu 2019. Proces likvidace právnických osob se výrazně zjednodušuje. Oznámení o vstupu právnické osoby do likvidace spolu s výzvou věřitelům k přihlášení jejich pohledávek již nebude nutné publikovat v Obchodním věstníku dvakrát, ale postačí pouze jednou. Proces likvidace se tím zlevňuje o polovinu a současně ubývá administrativy. 

V případě spolků bude situace ještě jednodušší. Neziskové subjekty nemusí publikovat vstup do likvidace v Obchodním věstníku vůbec. Postačí jim zveřejnění údaje o vstupu do likvidace, osobě likvidátora a výzvy věřitelům k přihlášení pohledávek ve veřejném rejstříku, který je zcela zdarma a všem veřejně přístupný.    

auto

Umělá inteligence a právo

Vzhledem k tomu, že technický pokrok jde mílovými kroky kupředu, tak začínají vznikat i odvětví, která bychom před několika desítky let bez váhání zařadili do sekce sci-fi. Příkladem budiž dnes velice aktuální oblast autonomních systémů (umělé inteligence), kde se nejčastěji skloňuje kategorie autonomních vozidel. Spousta nadnárodních korporací investuje značné prostředky do rozvoje těchto autonomních systémů ve snaze vytvořit novou síť dopravní infrastruktury bez nutnosti lidské složky. Co je to ovšem takzvaný autonomní systém potažmo autonomní vozidla? Jaké předpoklady musí být splněny, aby mohly být uplatněny v současném světě? Jaké důsledky z těchto systémů plynou?

deposit-soud-rozsudek-pravo-zakon-spravedlnost-1-prev

Ústavní nález – zadržování nesporné části DPH

Ústavní soud vydal nový nález, podle kterého finanční správa může zadržovat pouze tu část odpočtu DPH, o kterou se vede spor. Pokud finanční správa zadržuje i nespornou část odpočtu, dopouští se porušení vlastnického práva garantovaného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Advokátní kancelář Bartek, Kolář, Chocholová je společností dle § 2716 zákona č.89/2012 Sb., v platném znění, a její členové jsou zapsáni v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou:

Mgr.Václav Bartek, advokát, IČ: 71345809, DIČ: CZ8205145190, se sídlem Královopolská 84, Brno, 616 00, ev.č.13000

Mgr. Julie Chocholová, advokátka, IČ: 65852044, DIČ: CZ7753213853, se sídlem Královopolská 84, Brno, 616 00, ev.č.10769

Mgr.Martin Kolář, advokát, IČ: 01825607, DIČ: CZ8405153966, se sídlem Královopolská 84, Brno, 616 00, ev.č.15058

 

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů.
K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů ze smlouvy o poskytování právních služeb je příslušná Česká advokátní komora se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, www.cak.cz.

© 2019 by IMCerny